O NÁS

Jak to pokračuje?

Od června 2020 jsem členkou chovatelů morčat a vlastním oficiální chovnou stanici, nyní budou probíhat registrace vhodných morčíků do chovu :-)

A kdy to začalo znova?

...v roce 2015 moje tehdy 5letá dcera měla velké přání pořídit si morčátko, samozřejmě jsme jako rodiče nebyli proti, ve zverimexu jsem jí tedy koupili rezavou rozetu Žofinku...až o dost později jsme zjistili, že máme Žofrého...uběhlo půl roku a kamarádka hledala domov pro hladkosrstého vykastrovaného samečka Mimoňka(její děti trpěli alergií a astmatem)...bylo jasné, že bude parťákem pro naši Žofinku neváhali jsme ani chvíli, navíc Mimoněk byl naprosto úžasné morčátko. Bylo nám zpočátku divné, proč si Žofinka s Mimoňkem, ale vůbec nesedli a mají mezi sebou šarvátky...a teprve tehdy jsme zjistili, že Žofinka je Žofré...vytáhla jsem tedy druhou klec(měla jsem klece schované ještě z let minulých).

Po půl roce bohužel Žofré nečekaně uhynul....měli jsme tedy touhu pořídit Mimoňkovi kamarádku, sháněli jsme dlouho ve zverimexech měli jen samé samečky až se nám podařilo od někoho z chovu z králíkárny získat rozetku Žofinku...což byla v roce 2019 naše zakladatelka tehdy ještě nechtěného chovu...s Mimoňkem spolu žili jako největší přátelé...dcerka pak projevila zájem ještě o hladkosrstou samičku, tu jsme zakoupili na burze zvířat a pojmenovali ji Laurinka, byla hodně malinká a tehdy jsme se v rozeznání pohlaví až tak neorientovali..K Ježíškovi 2018 někdo dceři nadělil samečka Adama a samičku Adélku, vytáhla jsem klec třetí :-)...dcerka si moc přála mláďátka...povedlo se a 13.3. se nám narodily dva kluci Davídek a Kulíšek, Davídka jsme si nechali a Kulíšek šel dělat radost jinam.

Bylo nám divné, že naše Žofinka najednou hodně přibírá...ale věděli jsme, že Mimoněk je kastrovaný a za dva roky se nic nenarodilo, až nám došlo, že Laurinka už má 4měsíce a že je to nejspíš asi samec, mrkli  jsme a bylo jasno...naše již 2letá Žofi čekala svá první mláďata, moc jsem se o ni bála, jelikož první porod ve dvou letech:-(...nakonec nám 9.3.2019 porodila tři holky Celestýnu, Ester a Kiki, Celestýnku a Esterku jsme si nechali...Kiki jsme poslali do nového domova...tehdy jsme měli celkem 8 morčátek...Laurinka jsme se rozhodli darovat, že víc jak 3 samečky kvůli množství klecí nechceme, Mimoněk mohl žít se samičkma, ale další 2 kluci ne...

V dubnu jsem si koupila 4 morčíky z chovné stanice a začal můj hobby chov...v červnu 2019 jsem si nechala od truhláře na zakázku vyrobit první celodřevěnou morčatárnu, v říjnu 2019 druhou a tak nějak vše to začalo to tak jak jsem si vždy přála :-) Rok jsem přemýšlela, zda si mám založit i CHS...po roce jsem si řekla, proč to nezkusit.. a koupila jsem si i dva coronety, což je po peruáncích můj druhý nejoblíbenější druh morčat....To je asi tak vše, co ve stručnosti můžu k chovu morčíků říct...jsou to moje lásky, mé hobby, můj relax...a jak říkají lidé co si můj chov prohlídli, morčata u nás se mají lépe ne spousta lidí :-)



Trošku něco z minulosti

Morčátka byla mojí láskou a nejoblíbenějším zvířátkem již v mém mládí....své první morče a to Julinku jsem si koupila ve zverimexu někdy v roce 1998, byla to krásná černo-bílá peruánka...v roce 2003 jsem si opět ve zverimexu koupila další morčinku jménem Terezka opět peruánku(*11/2003-20.2.2008...ta mi zanedlouho porodila miminko Žlutku(*3/2004-6.1.2008), takže jsem zjistila, že jsem si nekoupila jedno morčátko, ale rovnou 2v1....

 V roce 2006 jsem se rozhodla, že si pořídím malou morčecí bandu a koupím si svá vysněná morčátka s PP...na výstavě morčat jsem neodolala a zakoupila jsem si prvního samečka a to plemene texel jménem Alex (*29.4.2006-12.10.2009)...to už jsem měla celkem 2 klece s morčátky, postupně přibyl ještě Zakyn coronet (*15.3.2007-30.3.2011), Ďáblík peruánec (*14.6.2007-1.10.2009),Lucy-coronetka bílá v saténu (*27.2.2008-31.1.2009)-u té jsem bohužel poprvé poznala, co je to starat se o nemocné morčátko...Lily peruánka (*1.2.2008-1.10.2009)-bohužel taky neměla díky nemocem moc dlouhý život..v roce 2010 jsem otěhotněla a porodila svoji dceru a usoudila, že se budu věnovat na plno jí a nová morčátka už si pořizovat nebudu...v té době jsem  měla jen morčíka Zakynka a po jeho smrti jsem byla rozhodnutá, že si už žádné morče nekoupím, jelikož u morčat s PP se vyskytlo tolik problémů a nemocí a také smutných chvílí, že mě to celé tak nějak přestalo bavit... Tím skončila moje první ne vždy šťastná etapa chování morčíků.....